Poruchy srdečního rytmu

Srdce je za běžného stavu rytmicky poháněno elektrickými impulsy a stáhne se 60krát až 100krát za minutu. Pokud ale dojde k chybné tvorbě vzruchů, které podněcují stahování srdce, nebo dojde k chybě v jejich šíření, srdeční rytmus se abnormálně zpomalí, nebo zrychlí. Poruchy srdečního rytmu tak zahrnují široké spektrum stavů, kdy je srdeční rytmus výrazně pomalejší (takzvané bradyarytmie), nebo naopak výrazně rychlejší (tachyarytmie), než je běžný stav. Může se jednat o arytmie záchvatové, ale i o setrvalý stav.

Bradyarytmie je stav, kdy srdce nezrychlí svůj rytmus ani při zátěži. Jejími příznaky jsou při vyšší fyzické aktivitě závratě, točení hlavy, zadýchávání, občas i ztráta vědomí.

Hlavním příznakem tachyarytmie je takzvaná palpitace, nepříjemný, obvykle náhlý stav spojený s tlakem na hrudi a vnímáním silného a zrychleného tlukotu srdce. Palpilace může být spojena i s dušností, slabostí, točením hlavy až závratí, v nejzazším případě se ztrátou vědomí.

Hlavní a zásadní metodou pro diagnostiku poruch srdečního rytmu je vyšetření EKG – ať už jednorázové „natočení“ EKG  v ordinaci, nebo častěji jeho monitorování po dobu 24 hodin metodou takzvané Holterovské monitorace, která zaznamená i krátkodobé změny srdečního rytmu.

Kromě podávání léků, takzvaných antiarytmik, je dnes běžnou formou léčby bradyarytmií i implantování kardiostimulátoru, který zajišťuje stimulaci o určité frekvenci, pokud je vlastní rytmus srdce pomalejší.

Léky se používají i při léčbě tachyarytmie. Stále častěji se dnes používají i katetrizační techniky, kdy je skrze vpich v tříslech do srdce vedený elektrodový katetr, jež tepelně ovlivní konkrétní oblast, kde poruchy rytmu vznikají. Jde o takzvanou katetrizační ablaci, odstranění malé části srdeční tkáně. Ablaci je možné provést i chirurgicky. Při léčbě tachyarytmie se uplatňuje i implantace takzvaného kardioverter-defibrilátoru, který koriguje případný rychlejší srdeční rytmus.