Srdeční selhání

Zdravé srdce dokáže při větší zátěži poslat do krevního oběhu až pětinásobné množství krve. Při srdečním selhání je ale tato funkce srdce jako čerpadla krve narušená. Srdce není schopné zajistit dostatečný přísun krve do celého organismu. Dochází tak k městnání krve před tou částí srdce, která je výrazně oslabená, a zároveň k nedostatečnému prokrvení některých orgánů. Srdeční selhání může být náhlé a akutní, častější je ale pozvolné selhávání srdce, nejčastěji v důsledku kardiomyopatie, aterosklerózy a následně srdeční ischémie.

Příznaky srdečního selhání se liší podle toho, zda je srdeční nedostatečností postižená levá, nebo pravá srdeční komora. Při nedostatečnosti levé komory srdce není schopné krev čerpat dále, a tak se hromadí v plicích. U pacienta dochází k otoku plic, který se projevuje dušností – nejdříve při zátěži, v dalších stádiích už i v klidu na lůžku.

Projevem nedostatečnosti pravé strany srdce jsou otoky dolních končetin, nejdříve kotníků, které mohou postupovat směrem vzhůru. Nakonec se krev může městnat až v dutině břišní a způsobovat bolesti v pravém podžebří. Průvodním jevem u levého i pravého selhání jsou často srdeční arytmie, projevující se velmi často takzvanými palpitacemi, silným tlukotem srdce a svíravým pocitem na hrudi. Pacient se také cítí unavený, cítí celkovou slabost, mívá závratě a točí se mu hlava.

Pacient s podezřením na srdeční selhání se musí podrobit důkladnému vyšetření, které zahrnuje všechny základní diagnostické metody. Lékař provede poslech plic, EKG vyšetření, obvykle také rentgen plic a hrudníku, který odhalí případnou přítomnost tekutiny na plicích. K diagnostice se využívají i laboratorní krevní testy a v neposlední řadě echokardiografie, případně koronarografie.

Léčba srdečního selhání se odvíjí od jeho příčin a je de facto léčbou skupiny těchto příčin a pozastavením, nebo alespoň zpomalením nemoci. Mezi tyto příčiny patří ateroskleróza, ischemická choroba srdeční, postižení chlopní, nebo přímo srdečního svalu a široké spektrum dalších příčin. Pro léčbu je zásadní změna životního stylu pacienta (absence kouření, dietní režim a dostatečný a přiměřený pohyb) a užívání kombinace léků, které brání dalšímu rozvoji onemocnění. V některých případech je pak vhodná operace – voperování bypassu nebo operace chlopní. Nejzazším způsobem léčby je transplantace srdce.

Faktory, které stojí za vznikem chronického srdečního selhání, jsou ty samé, které spojujeme se vznikem ischemické choroby srdeční nebo aterosklerózy – kromě mnoha jiných mezi ně patří kouření, vysoká hladina cholesterolu v krvi způsobená často nezdravým stravováním, nedostatek pohybu, nadměrná konzumace alkoholu, stres.