Ambulance
Řešené obtíže
Vyšetření a operační zákroky

Infekční endokarditida

Infekční endokarditida je závažné infekční onemocnění, které postihuje vnitřní výstelku srdce, nejčastěji srdeční chlopně. Vzniká především v důsledku bakteriální infekce a může vést k poškození chlopní i dalším závažným komplikacím. Příznaky bývají často nenápadné, proto je pro úspěšnou léčbu zásadní včasná diagnostika.

Co byste měli vědět o infekční endokarditidě?

Infekční endokarditida se může projevovat horečkou, únavou, nočním pocením nebo celkovou slabostí. Zjistěte, jaké jsou její příčiny, rizikové faktory a možnosti diagnostiky a léčby.

Co byste měli vědět o infekční endokarditidě?

Infekční endokarditida je závažné zánětlivé onemocnění vnitřního povrchu srdce, takzvaného endokardu. Charakteristická je přítomnost trombu tvořeného mikroorganismy, krevními destičkami, bílými krvinkami a odumírajícími červenými krvinkami nejčastěji na srdeční chlopni nebo na stěně endokardu.

Infekční endokarditida častěji postihuje pacienty s už poškozenými chlopněmi, kdy se bakterie na chlopních snáze přichytí, postihnout ale může i zcela zdravého člověka. Infekce se do těla může dostat jakoukoli rankou. Zánětlivý trombus se může z chlopně uvolnit a následně způsobit embolii. Infekční endokarditida může způsobit i nedomykavost chlopně a selhání srdce.

Mezi příznaky infekční endokarditidy patří krvácení do kůže. Vznikají krvácivá kožní ložiska na dlaních a ploskách nohou (takzvané Janewayovy léze), dochází ke krvácení do očních spojivek a lůžek nehtů. Projevem může být i zánět ledvin, Rothovy skvrny vzniklé na očním pozadí. Vzhledem k poškození chlopně může docházet k dušnosti. Zároveň jsou v krvi přítomné mikroorganismy, které odhalí krevní testy.

Základním kamenem diagnostiky jsou důkladná anamnéza a laboratorní krevní testy, které potvrdí přítomnost bakterií v krvi (takzvanou bakteriémii). K diagnostikování infekční endokarditidy se používá i echokardiografie – ta odhalí přítomnost trombu na chlopni.

Infekční endokarditida se léčí vysokými a dlouhodobými dávkami nitrožilně podávaných antibiotik. Pokud tato léčba není úspěšná, pak lékař přistupuje k odstranění chlopně a k jejímu umělému nahrazení, případně k plastice chlopně.