Katetrizace – levostranná, pravostranná, transseptální
Co byste měli vědět o srdeční katetrizaci?
Srdeční katetrizace pomáhá odhalit poruchy srdeční funkce, některé srdeční vady a další onemocnění. Zjistěte, jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými typy katetrizace, kdy se vyšetření provádí, jak probíhá a jak se na něj připravit.
Co byste měli vědět o srdeční katetrizaci?
Katetrizace je vyšetření srdce, jeho oddílů a cév pomocí katétrů, speciálních tenkých drátků, které lékař zavádí do cév a do dutin. Jejich prostřednictvím může měřit srdeční činnost, zaznamenávat tlaky a průtoky, odhalit zúžení, defekty a anomálie. Následně může určit diagnózu a na jejím základě vhodnou léčbu.
Podle toho, které srdeční oddíly potřebuje lékař vyšetřit, přistupuje ke katetrizaci pravostranné (vyšetření pravé síně, pravé komory a plicní tepny), nebo ke katetrizaci levostranné (vyšetření levé komory a řečiště koronární tepny). Existuje i takzvaná transseptální katetrizace, kdy lékař pomocí speciálního katétru pronikne z jedné strany srdce do druhé skrze přepážku.
Pravostranná katetrizace se totiž provádí vpichem přes stehenní žílu (méně často pak přes krční žílu), přístup pro levostrannou katetrizaci zajišťuje stehenní tepna.
Katetrizace je nebolestivé vyšetření, které pacient podstupuje v poloze vleže. Probíhá v částečné anestezii, kdy je znecitlivěno místo vpichu. Pohyb katétrů uvnitř cév pacient necítí. Pacient je během zákroku při vědomí, napojený na monitoring EKG a pod rentgenovou kontrolou. Lékař ho může během zákroku požádat o spolupráci – zadržení dechu, hluboký výdech, nebo nádech.
Katétry lékař obvykle zavádí v oblasti třísel a posouvá je do vyšetřované oblasti. Někdy může aplikovat kontrastní látku (takzvaná koronarografie). Pacient pak na několik vteřin cítí na hrudi pocit horka, který se rozlévá do zbytku těla. Délka vyšetření se odvíjí od jeho komplexnosti a někdy na něj může navazovat samotný léčebný zákrok, například perkutánní koronární intervence.
Po skončení vyšetření lékař katétr vyjme a na ránu je přiložený tlakový obvaz. Pacient pak musí strávit několik hodin v absolutním klidu na lůžku. Do domácího ošetření je propuštěný druhý až pátý den po zákroku.
Pacient by v den zákroku neměl od půlnoci jíst ani pít. Lékaře by měl také s dostatečným předstihem informovat o případných alergiích, přecitlivělosti na konkrétní látky, dalších zdravotních problémech a také o lécích, které pravidelně užívá. Po konzultaci s lékařem je možné některé z nich dočasně vysadit.
K nahlédnutí: Informovaný souhlas s invazivním vyšetřením včetně podrobných informací o zákroku a možných rizicích.