Septální ablace

Septální ablace se uplatňuje při léčbě kardiomyopatie, tedy stavu, kdy je výrazně změněná struktura srdeční svaloviny, dochází k jejímu zbytnění a ke vzniku překážky ve výtokovém traktu levé srdeční komory, tedy v místě, kudy je krev vypuzována do těla. Překážka vypuzování krve ale brání, u pacienta dochází k dušnostem, bolestem na hrudníku, pocitům slabosti, závratím. Ty mohou skončit bezvědomím i náhlou smrtí.

Septální ablace je katetrizační zákrok, kterým lékař odstraní, případně zmenší překážku. Principem je uzavření přívodu krve do sestupného raménka levé věnčité tepny a následné vstříknutí alkoholu, které způsobí odumření zbytnělé části myokardu. Tím dojde v ideálním případě k odstranění překážky a obnovení normálního průtoku.

Zákrok lékař provádí na katetrizačním sále v lokální anestezii. Pacientovi je nejprve zavedena kanyla, následně je zarouškován a do jícnu je mu zavedená echokardiografická sonda, prostřednictvím které bude lékař kontrolovat správný průběh zákroku. Následně v oblasti třísla, nebo na předloktí zavede katetr, kterým se dostane až na požadované místo v řečišti věnčité tepny.

Pomocí katetrizačního balónku uzavře jednu z větví věnčité tepny a do zbytnělého myokardu aplikuje injekci alkoholu. Ten následně odumře.

Po zákroku lékař vytáhne katetr a vpich zabandážuje. Několik dalších hodin pak pacient stráví v absolutním klidu na lůžku – v případě vpichu z předloktí jde řádově o 4 až 6 hodin, u vpichu v třísle je to obvykle 24 hodin. Domů je pacient propuštěný druhý až pátý den po zákroku. Zhruba po týdnu až deseti dnech se pak může vrátit do běžného života.

Pacient by měl tento zákrok podstoupit nalačno – ideálně od půlnoci nejíst, nepít a nekouřit. V dostatečném časovém předstihu by měl také svého lékaře informovat o lécích, které užívá, alergiích, přecitlivělosti, ale i o případných problémech se štítnou žlázou. Před zákrokem musí pacient vyjmout zubní náhradu.

K nahlédnutí: Informovaný souhlas s jícnovou echokardiografií s podrobnými informacemi o zákroku